Co hasič musí snést u požáru.

My, stejně jako ostatní média, u požárů prezentujeme většinou akční fotky a fotografové se předhánějí v co nejlepších záběrech šlehajících plamenů. Fotky hasičů pak působí spíše roboticky – urostlí muži v kosmických přilbách, hravě likvidující sebevětšího plamenného draka. Ty druhé fotky se většinou neukazují, jsou na nich totiž konkrétní lidé, totálně vyčerpaní, černí od sazí a popela, s dvacetikilovou výstrojí na sobě. Obyčejní muži a kluci, kteří padají únavou. Když pak od zdolaného požáru odcházejí, mají vždy jedno společné, valí se z nich pot a smrdí kouřem.Zatímco my využíváme jakékoli možnosti se zchladit a vzít si na sebe pokud možno lehké oblečení, protože kolem je přece strašných 30 stupňů, hasič to má kapánek těžší. Na nohou má tříkilové boty, oblečený těžký, neprodyšný oblek, zapnutý ke krku a o vyhrnutých rukávech si může nechat jenom zdát. Kolem něj pak není slabých třicet, ale běžně kolem stovky, tedy jako v průměrné sauně, ale samozřejmě na něj občas „dýchne“ proud vzduchu od požáru, který má ještě o pár stovek více. Tenhle závan by vám bez ochrany a dýchacího přístroje již spálil kůži a hlavně popálil plíce, což byste nepřežili.Hasič tedy na zádech nese dalších deset kilo dýchacího přístroje a maska s přilbou dodává další váhu. Pod tím vším se po těle tedy logicky valí proudy potu a hasič musí hodně pít, jinak by padl na dehydrataci, takže se potí ještě o to víc.