Dobrovolní hasiči zachraňují majetek i životy, často si ale musí vybrat mezi akcí a svou prací. Jak je to s jejich uvolňováním, když začne v obci hořet stodola nebo začnou povodně?V uvedených případech se jedná o překážky v práci z důvodu obecného zájmu, což upravuje paragraf 124 zákoníku práce. Ten ukládá zaměstnavateli povinnost poskytnout zaměstnanci pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu k výkonu veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu.Krátkodobě uvolněnému zaměstnanci pak přísluší náhrada mzdy od zaměstnavatele ve výši průměrného výdělku. Mezi překážky z důvodu obecného zájmu spadá i poskytnutí první pomoci, zejména při úrazech nebo náhlých onemocněních a pomoc při požární ochraně. Zaměstnavatel pak může požadovat refundaci (náhradu mzdy) od orgánu, který vyzval zaměstnance k pomoci při likvidaci mimořádné události. Takovým orgánem je v případě požáru je obvykle příslušná obec, kde dochází ke kalamitní situaci.Zaměstnavatel má dále právo požadovat, aby uvolněný zaměstnanec předložil potvrzení o době nutné k vykonání zásahu. Potvrzení vydá orgán, který požadoval pracovníkovo uvolnění. Náhradu mzdy za dobu nezbytně nutnou musí zaměstnavatel svému zaměstnanci vyplatit. Pokud se sám rozhodne, může se ale vzdát refundace takto vyplacené náhrady. Zaměstnavatel se však nemůže v této souvislosti domáhat náhrady ušlého zisku nebo jiných náhrad. Rovněž nemůže požadovat na uvolněném zaměstnanci, aby odpadlou pracovní dobu napracoval přesčasovou prací. Pouze v případě, že by se sám zaměstnanec uvolil v přesčasech napracovat část nebo celou odpadlou pracovní dobu, může pracovat přesčas. Tato doba se ale poté započítává do limitu práce přesčas a zaměstnanci v důsledku jeho souhlasu nesmí být snížena nebo odňata náhrada mzdy vyplacená za odpadlou pracovní dobu.NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 172/2001 SB.(1) Členům jednotek sboru dobrovolných hasičů obce, kteří se zúčastní zásahu, nařízeného cvičení anebo nařízené odborné přípravy v době, ze které jim plynou příjmy z podnikání nebo jinésamostatně výdělečné činnosti, náleží za každou započatou hodinu této doby náhrada ušlého výdělku.(2) Náhrada ušlého výdělku podle odstavce 1 se vypočte jako podílprůměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované Ministerstvem práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku a počtu pracovních hodin stanovených zvláštním právním předpisem připadajících na kalendářní měsíc, v němž došlo ke ztrátě na výdělku.(3) Nárok na náhradu podle odstavce 1 je nutno uplatnit u obce do 1 měsíce ode dne vzniku nároku, jinak tento nárok zanikne.