Nebezpečí popálení

Nebezpečí popálení spočívá v možnosti zranění tepelnými účinky (sálavé teplo, horký vzduch, horké předměty) nechráněných částí těla, dýchacích cest nebo je spojeno s celkovým ožehnutím hasiče.S tímto nebezpečím se na místě zásahu můžeme setkat z těchto příčin a zároveň se chránit :žíhavé plameny – ohrožují hasiče při postupu zadýmeným prostorem v blízkosti pásma hoření, zejména při otevírání prostorů, v nichž probíhal požár formou takzvaného nedokonalého hoření při otevírání otvorů se hasiči kryjí za zdí, mimo profil otvoru, případně se co nejvíce skloní k podlaze otvory otevíráme z co největší vzdálenosti, např. tyčí a podle možnosti s připraveným zavodněným vodním proudem zakouřeným prostorem postupujeme obezřetně, skloněni k zemi a pokud možno z návětrné strany nebo z místa odkud je přiváděn vzduch do pásma hoření odvětrávání silně zakouřených prostor se zřetelem na zákonitosti výměny plynů druhým případem vzniku žíhavých plamenů je situace, kdy dochází vlivem intenzivního hoření uvnitř místnosti k porušení obvodových stěn (zejména výplně oken) a vyšlehnutí horkých hořlavých plynů, které nestačily shořet uvnitř místnosti, ven, kde ihned v podobě žíhavých plamenů shořísálavé teplo – jsou to infračervené paprsky vyzařované z pásma hoření, chráníme se např.vzdáleností, zbytečně se nepřibližujeme k plamenům úkrytem za konstrukce budov nebo technologií pomocí vodní clony protivý buchovými opatření midotyk – se žhavým či horkým předmětem nebo horkou látkou; k popálení dotykem může rovněž dojít výbojem elektrického proudu je nutné si ověřit zda předmět, který chceme uchopit, není horký nevstupuje se pod hořící konstrukce dokud není zřejmé, že neztratily pevnost a stabilitu, nebo nejsou zajištěny chlazením nástupního prostoru a zásahových cest průzkumem v místě nasazení ze zřetelem na tavící se a odkapávající plasty, kovy apod.vypnutím elektrického proudu v místech, která by mohla být zdrojem nebezpečí úrazu elektrickým proudem vdechnutí – horkých plynů, dochází k poškození sliznic dýchacích cestizolační dýchací přístroj,při požáru v místnostech postup při zemi, pod neutrální rovinou.Se žíhavými plameny se lze setkat hlavně při otevírání uzavřených prostor, kde delší dobu probíhá hoření. Jsou to sklepy, kabelové prostory, skladiště nebo v okamžiku, kdy dojde k porušení obvodových konstrukcí hořící místností (konec II. fáze požáru v ohraničených prostorách s okenními otvory).Sálavé teplo vysoké intenzity vzniká při požárech hořlavých látek s vysokou výhřevností, zejména hořlavých kapalin I. a II. třídy nebezpečnosti nebo ve III. fázi požáru při intenzivním hoření, teplem uvolněným výbuchem, případně hořením lehkých kovů a jejich slitin.K popálení dotykem dojde zejména uchopením horkých předmětů – zejména kovových, u kterých nelze pohledem rozeznat jejich povrchovou teplotu. K popálení dotykem může dojít pádem hořících konstrukcí, horkými plyny, kapajícími natavenými a hořícími termoplasty, tavícími se kovy (např. hliník) i tavícím se sklem.Nebezpečí popálení dotykem a sálavým teplem je někdy umocněno tím, že vlivem izolačních vlastností ochranných oděvů pro hasiče může trvat určitou dobu, než hasič zjistí nárůst teploty. Vzhledem k setrvačnosti nárůstu teploty může být proto jeho reakce na dotyk s horkým předmětem nebo sálavé teplo pozdní.Tepelnou vodivost oděvů nebo rukavic může zvýšit jejich vlhkost, vzniklá pára v pododěvním prostoru může také hasiče opařit . Požary.cz